TJ Slavoj Syrovátka, z.s.

Tluka – Hruban, J. Pleskot, Jarkovský, Slonek – Hruška, Pavlis, Tužil, Vodička – D. Pleskot (85´ Mrštík), Čihák (65´ Musil)
Gól: 47´ Dan Pleskot (1:0), 49´ Vašek Čihák (2:0), 55´ Lukáš Tužil (3:0), 60´ Vašek Čihák (4:0), 80´ Marek Pavlis (5:0)
Rozhodčí: p. Pára

Sobota 23. května 2015 se nesmazatelně zapisuje do historie fotbalu v Syrovátce. Nikdo si nevzpomíná, že by Slavoj získal na tamním hřišti body – až teď. Mnohem důležitější je ale hlavně to, že historický zisk bodů znamená, že už nás nikdo nemůže bodově dotáhnout. A to znamená HISTORICKÝ POSTUP  !!!

Příprava na sobotní zápas byla ve znamení toho, jak se sejdeme. Martin Opolský zůstal v práci, Petr Vodička předvedl svůj první sprint ve chvíli, když běžel s taškou v ruce do kabiny těsně před začátkem právě ze zaměstnání. Takže hlavní změnou naší sestavy bylo to, že Fík dal s dalšími kamarády přednost každoročnímu mejdanu v Praze před hlavním zápasem jara a bylo nutné improvizovat v zadních řadách…
Zápas začal naší aktivitou a přicházely i šance. Dan Pleskot zkusil prostřelit brankáře, ale ten jeho střelu vytáhnul rukou na roh, Vašek Čihák poslal svůj pokus o obstřel gólmana těsně vedle, poté mířil Dan po rohu těsně vedle horního růžku domácí branky. Soupeři byli zaskočení naší hrou a do šancí se dostávali jen při standartkách. Při první zasáhnul Jarda Tluka nohou a Vóďa míč odkopnul, ve dvacáté minutě přímák zaduněl o naše břevno, zamířil do země těsně před čáru a snaha bydžovských hráčů o dorážku skončila útočným faulem. Když krátce nato v gólovce Lukáš Tužil prostřelil brankáře, ale mířil těsně mimo, začala se karta obracet. Domácí začali být aktivnější, začali hrozit z centrů i nebezpečných rohů, naše poctivá hra dozadu a včasné Jardovy výběhy naštěstí uhasily jejich šance na otevření skóre. Při jednom centru minul Vóďa míč, který skočil po nerovnosti, ale naštěstí překvapil i oba dobíhající útočníky a nebezpečná šance skončila jen kopem od branky.
Poločasový proslov trenéra byl hlavně o tom, že jsme ustoupili od svojí hry. Dvacet minut bylo našich a domácí se nás báli, ale když jsme zahodili šance, osmělili se a dalších dvacet minut byli lepší, zatímco my jsme jen kopali dlouhé míče a doufali jsme v šikovnost a rychlost našich útočníků.
Slova zabrala, druhá půlka totiž začala minutami snů. Po dvou minutách hry se Dan Pleskot zbavil svého obránce a z úhlu zpoza vápna vystřelil. Všichni ze střídačky viděli podle svých slov střelu, mířící nad, míč ale najednou zamířil dolů a skončil přesně v pravém horním růžku – 1:0 ! Sotva se rozehrálo, získali jsme míč, Dan poslal přihrávku do uličky pro Vaška, ten počkal na pohyb brankáře a přidal druhý gól ! Dva bleskové góly domácími otřásly, zatímco na naše kopačky přišel klid. Po hodině hry jsme kopali roh, brankář soupeřů chtěl míč udržet, ten mu vypadnul a situace na hranici útočného faulu skončila přihrávkou na Lukáše Tužila a jeho střelou, kterou přidal třetí gól ! Za dalších pár minut chtěl domácí gólman udělat Vaškovi kličku, ten ho o míč obral a čtvrtý gól  znamenal skoro jistotu. Oba góly přišly ve chvíli, když na naší střídačce probíhal čilý ruch a řešení, kdo bude první střídat. Aleš to popsal slovy: „Mršťovi se rozklepaly ruce, chtěl si zapálit, ale nešlo mu to. Jirka jak je opálenej z práce, byl najednou bílej jak stěna. Jen Pavel se se slovy „ale jo, klidně“ začal chystat, že půjde“ .
Posledních dvacet minut se domácí nadechovali k náporu a snažili se aspoň o zkorigování náskoku. Některé akce skončily střelami mimo, jiné nepřesnou přihrávkou těsně před zakončením, jednou jsme si oddechli, když zákrok Jirky Pleskota neposoudil rozhodčí jako penaltový. Chvíli nato hasil nebezpečí Lukáš Tužil v našem vápně tak, že odkopem napálil soupeře, a jeho opakovaný odkop trefil jiného, od kterého se míč odrazil za brankovou čáru a Jarda málem dostal infarkt . Deset minut před koncem se rozběhnul Marek Pavlis, udělal kličku gólmanovi, a i když se dostal do úhlu, poslal míč mezi brankářem a obránci popáté do sítě – 5:0 . Zbývající minuty se odehrály víceméně z povinnosti a po závěrečném hvizdu rozhodčího jsme si vychutnali nejen naši výhru, ale tradiční vítězný pokřik se odehrál hned na hřišti. Máme totiž tři kola před koncem náskok deseti bodů a to znamená jediné – nikdo už nás nemůže předehnat a po mnoha desetiletích postupuje Slavoj do třetí třídy !

Bez ohledu na další zápasy jsme si užili večerní posezení a popůlnočnění zazvonění na zvoničku. Snad se to nikoho nedotklo… Naposledy se v obci ozvalo zvonění před dvěma lety po vítězném derby s Dobřenicemi, tak nám současnou euforii místní doufejme odpustí .

Náš zápas ve Starém Bydžově viděla pěkná divácká návštěva, které přispěla i početná skupina fanoušků od nás. Děkujeme! Byli jsme slyšet a na naší výhře je i váš díl.
A zveme všechny fanoušky na naše příští utkání. Čekají nás dva zápasy na našem hřišti: v sobotu 30. května od 17,00 proti Hlušicím B, o týden později 6. června od 17,00 hodin se poměříme s Libčany B. Přijďte se znovu podívat a fandit nám !